Tradiční kuchyně města Cheb a širšího Chebska patří k nejzajímavějším regionálním kuchyním západních Čech. Vznikala po staletí na pomezí české a německé kultury, zejména v oblasti historického Egerlandu, což se výrazně promítlo do charakteru místních pokrmů. Typická chebská kuchyně je sytá, založená na jednoduchých surovinách venkovského původu a výrazných chutích, které měly zasytit při náročné…

Slavkovský les, do konce druhé světové války Císařský les (německy Kaiserwald), je geomorfologický celek v severní částiKarlovarské vrchoviny. Slavkovský les je území mírně protažené ve směru jihozápad-severovýchod, obklopené ze severu Sokolovskou pánví, ze západu Chebskou pánví a Podčeskoleskou pahorkatinou, na jihu Tepelskou vrchovinou, na východě Doupovskými horami. Západní okraj Slavkovského lesa se nachází u Mokřiny,…

Relikviář svatého Maura je významná románská památka pocházející z první třetiny 13. století. Po českých korunovačních klenotech je relikviář považován za druhou nejcennější movitou památku v České republice a nejvýznamnější románskou klenotnickou památkou uloženou na českém území. Relikviář byl v majetku šlechtického rodu Beaufort-Spontinů, který ho v roce 1945 před vysídlením z Československa ukryl pod…

Karlovarský kraj patří mezi historicky i geograficky velmi zajímavé oblasti západních Čech. Mapy tohoto regionu mají dlouhou tradici a zachycují nejen jeho přírodní charakter, ale také proměny osídlení, dopravních tras a lázeňského významu oblasti. V minulosti vznikaly především vojenské a správní mapy, které sloužily k orientaci v pohraničním prostoru a evidenci majetku. Postupně se však…

Hornictví vytvářelo po celé generace bohatství, ze kterého vyrostla většina našich středověkých měst. S montánním podnikáním se rozvíjela řada navazujících řemesel a tím rostlo i postavení celé země. Hornický symbol, jinak také mlátek a želízko, kladívka, fajslíky, šlígle, Schlagnägel / Schlägel und Eisen najdeme v různé podobě, spolu s dalšími symboly hornictví v sedmdesáti devíti…

Lidé na Chebsku žijí ve stínu zemětřesení dlouhá staletí. Byli na otřesy země zvyklí, ale stejně se jich báli. Pravděpodobně jeden z nejstarších věrohodně doložených záznamů o zemětřesném roji na Chebsku nalezneme v chebské kronice PankrazeEngelharda z druhé poloviny 16. století. Pro rok 1540 Pankraz Engelhard píše: „V roce 1540, stejně jako v letech předtím,…