LÁZEŇSKÝ POHÁREK

Lázeňský pohárek patří již po staletí k nejcharakterističtějším symbolům Karlových Varů a lázeňské kultury vůbec. Jen málokterý předmět je s léčbou minerálními prameny spojen tak těsně jako právě porcelánový koflík s typickou násoskou. Z původně čistě praktické pomůcky se postupně stal módní doplněk lázeňských hostů, umělecký předmět, vyhledávaný suvenýr i cenný sběratelský artefakt dokumentující vývoj karlovarského lázeňství i porcelánového průmyslu.

Počátky lázeňských pohárků sahají až do 16. století, kdy se termální voda nabírala do jednoduchých sklenic upevněných v kovových držácích. Ty měly zabránit opaření rukou při pití horké minerální vody. V průběhu 17. století se začaly používat kameninové nádoby, které postupně vytlačily dosavadní skleněné či cínové nádoby. Nejstarší dochované keramické lázeňské koflíky s nápisem Vivat Carlsbad pocházejí z první poloviny 18. století a představují jedny z nejstarších hmotných dokladů této specifické lázeňské tradice.

Na přelomu 18. a 19. století se s rozvojem porcelánové výroby v okolí Karlových Varů začaly prosazovat porcelánové pohárky, které se brzy staly standardní součástí léčebné kúry. Od konce 18. století byl porcelánový lázeňský koflík již neodmyslitelně spojen s pitnou léčbou v Karlových Varech. Významnou roli sehrály především porcelánky v Březové, Horním Slavkově a dalších místech Karlovarska, jejichž výrobky vynikaly vysokou řemeslnou i výtvarnou úrovní. Vedle porcelánu se ještě určitou dobu vyráběly pohárky také z kameniny nebo mléčného skla, které představovalo levnější imitaci tehdy velmi cenného porcelánu.

Tvar lázeňských pohárků se po staletí vyvíjel podle praktických potřeb lázeňských hostů. Jejich konstrukce musela umožňovat
pohodlné pití velmi horké minerální vody během lázeňských promenád, snadné držení, přenášení i uložení do kapsy nebo kabelky. Mezi lety 1750 až 1850 převažovaly elegantní vejčité tvary, které byly později vystřídány tvary kónickými a od počátku 20. století stále častěji pohárky plochými. Nejvýznamnější konstrukční změnou se však stalo vytvoření dutého ouška, které začalo na sklonku 19. století současně sloužit jako násoska. Tento důmyslný prvek umožnil pohodlné usrkávání vody bez rizika opaření a stal se charakteristickým znakem lázeňských pohárků až do současnosti.

Lázeňský pohárek však nikdy neplnil pouze praktickou funkci. Od počátku byl také reprezentativním předmětem a odrazem
dobového vkusu. Zejména v první polovině 19. století představovaly ručně malované porcelánové pohárky poměrně luxusní výrobky, zdobené drobnými vedutami Karlových Varů, alegoriemi zdraví, květinovými motivy či ptáky. Nejstarší dekorace tvořily především jednoduché nápisy s názvem lázeňského místa, později se objevovala stále propracovanější vyobrazení významných staveb, kolonád, pramenů i okolní krajiny. S rozvojem porcelánové technologie se vedle malovaných dekorů začaly uplatňovat také reliéfní plastické ozdoby. Po druhé světové válce přibyly motivy připomínající významné kulturní či vědecké události nebo konkrétní
lázeňské sezóny.

Během několikatýdenního lázeňského pobytu se pohárek stal …