Secese představuje jednu z nejvýraznějších architektonických etap v dějinách Karlovarského kraje. Na přelomu 19. a 20. století zažíval region mimořádný hospodářský a kulturní rozmach, který se nejvýrazněji projevil v lázeňských městech, průmyslových centrech i sídlech bohatých podnikatelů. Výsledkem je soubor mimořádně hodnotných staveb, které dodnes patří k nejkrásnějším ukázkám secesní architektury v České republice. Největší koncentrace secesních staveb se nachází v Karlových Varech. Město se na počátku 20. století stalo významným evropským lázeňským centrem a jeho architektonická podoba tomu odpovídala. Vznikaly zde luxusní lázeňské domy, reprezentativní vily, obchodní budovy i veřejné instituce. Mezi nejvýznamnější stavby patří Zámecká kolonáda, která představuje vrchol vídeňské secese v českých zemích. Pozornost si zaslouží také Městská spořitelna, budova bývalé Komerční banky, Becherova vila nebo řada lázeňských domů, mezi nimiž vynikají Elefant, Olympic Palace, Mona Lisa, Esplanade, Paša či Mattoni Trinkhalle. Významnousoučástí karlovarské secese jsou rovněž vily Lauretta, Liberty, Senta a Schwarzer, které dokládají vysokou úroveň …

Klasicismus se v Karlovarském kraji rozvíjel především od konce 18. století do poloviny 19. století. Tento architektonický styl navazoval na ideály antického Řecka a Říma a vyznačoval se jednoduchostí, symetrií a střídmou výzdobou. V Karlovarském kraji se klasicismus prosadil zejména v lázeňských městech a šlechtických sídlech, kde nahradil bohatě zdobený barokní styl. Významnou roli sehrál také rozvoj lázeňství, který vedl ke vzniku reprezentativních budov určených pro návštěvníky z celé Evropy. V Karlových Varech se mezi nejvýznamnější klasicistní stavby řadí Poštovní dvůr, který byl postaven v letech 1791-1792 a sloužil jako společenské centrum lázeňských hostů. K dalším významným památkám patří dům Deutschland, jenž představuje příklad městské klasicistní architektury, a kostel svatého Ondřeje, jehož dnešní podoba vznikla při empírové přestavbě v první polovině 19. století. Za pozdně klasicistní stavbu lze považovat také budovu Sadového pramene, původně Vojenský lázeňský ústav. V okrese Sokolov se klasicismus projevil především na šlechtických sídlech. Zámek ve Starém …

Karlovarský kraj patřil před druhou světovou válkou k oblastem s nejvyšším podílem německého obyvatelstva v Československu. V roce 1938 bylo území připojeno k nacistickému Německu jako součást Sudet a většina místníchNěmců získala říšské občanství. Konec války v květnu 1945 proto přinesl zásadní změnu. Československé úřadyusilovaly o obnovení předválečného státu a zároveň o odstranění německého vlivu z pohraničí. Karlovarsko se stalojedním z hlavních center poválečného odsunu Němců. Bezprostředně po osvobození panovala v regionu napjatá atmosféra. Mnoho Čechů vnímalo místní německéobyvatelstvo jako kolektivně odpovědné za rozbití Československa, nacistickou okupaci a válečné zločiny. Již v průběhu jara a léta 1945 docházelo k internacím, zabavování majetku a k tzv. divokému odsunu, tedy neorganizovanémuvyhánění Němců přes hranice nebo do sběrných táborů. Na Karlovarsku vznikla řada internačních a pracovníchzařízení, v nichž byli Němci soustřeďováni před dalším transportem. Právní rámec vysídlení vytvořily Benešovy dekrety, zejména dekret č. 33/1945 Sb., o ztrátě československéhoobčanství osob národnosti německé a maďarské …

Konec druhé světové války přinesl obyvatelům dnešního Karlovarského kraje dramatické dny plné nejistoty, pohybuustupujících německých jednotek a očekávání příchodu spojeneckých vojsk. Na rozdíl od většiny územíČeskoslovenska, které osvobodila Rudá armáda, se rozhodující část Karlovarska ocitla v prostoru postupu americké 3.armády generála George S. Pattona. Právě američtí vojáci vstoupili do většiny měst a obcí dnešního kraje a ukončilizde šestiletou nacistickou okupaci. První americké jednotky vstoupily na území předmnichovského Československa již 18. dubna 1945 v prostoru Ašskéhovýběžku. Odtud pokračovaly směrem na Cheb, který se stal prvním významným městem dnešního Karlovarskéhokraje, o něž se vedly boje. Dne 25. dubna 1945 byl Cheb po bojích dobyt americkými jednotkami a stal se důležitouzákladnou pro další postup do vnitrozemí. Americká vojska tehdy disponovala značnou převahou v technice i letectvu. Kolony tvořily tanky M4 Sherman, lehkétanky M24 Chaffee, obrněné automobily M8 Greyhound, polopásové transportéry M3 Half-track a stovkynákladních automobilů. Na konci války již německé jednotky v oblasti …

Krudum (někde uváděný pod starším názvem Chrudim) je významný vrchol Krásenské vrchoviny, která leží v severní části Slavkovského lesa. Nachází se 2 km jihovýchodně od Hruškové a 5 km západně od Horního Slavkova, těsně za hranicí CHKO Slavkovský les. Hora je dnes souvisle zalesněna smrkovými monokulturami. Je však také opředena množstvím záhad a pověstí. Název Krudum je unikátní a pochází již z keltského období a často byl zapisován ve zkomoleném tvaru: Crutum, Krutum, Crutam, nebo Gruthum. V roce 1947 se však nově příchozí obyvatelé (za vysídlené Němce) domnívali, že je germánského původu, a proto horu přejmenovali na podobně znějící Chrudim. Na státních mapách se vrchol nazýval i Tábor, tento název je doložen ve vydáních z let 1955, 1977 a 1980. Název Chrudim je doložen ve vydáních státních map z let 1980 a 1990. Přičemž jen na vydání z roku 1990 je uveden pouze název Chrudim. V ostatních vydáních jsou v …

18. června 1833 se v Karlových Varech narodil Ludwig Moser, první ze synů židovského obchodníka a podnikatele Lazara Mosera. Roku 1848 Ludwig Moser vstupuje do učení v dílně uznávaného rytce skla Antona Heinricha Mattoniho, jednoho ze zakladatelů tradice rytého skla v Karlových Varech. Roku 1850Moser rozvíjí své řemeslné i obchodní zkušenosti u významného pražského obchodníka sklem WilhelmaHoffmanna; v Praze současně navštěvuje kreslířskou školu na Akademii, vedenou Christianem Rubenem. Moser v roce 1853 nakrátko pobývá v Karlových Varech, poté jako rytec skla pracuje v Sasku, následně v Berlíně, kde jsou jeho rytiny s loveckými a ornamentálními motivy chváleny a úspěšně se prodávají. Nově nabyté uměleckořemeslné zkušenosti i přesvědčení o vlastních podnikatelských schopnostech Mosera povzbudily v rozhodnutí se osamostatnit. Roku 1855 se vrací do rodných Karlových Varů a od A. H. Mattoniho si na Staré louce pronajímá butik. Butiky, malé krámky či stánky na nábřeží řeky Teplé v centru Karlových Varů sloužily …